February 2016

Můj ideální partner?

6. february 2016 at 18:46 | Cyberr Tek |  Secret Diary

Ideální parner.. existuje nebo to je jen naše představa, která se nenaplní? Proč je život tak krutý a dává nám různé povahové rysy, které nám ztěžují naše vztahy a pobývání tady na světě. Uvažovala jsem o tom už hodně dlouho. Proč jsem taková jaká jsem a jak to můžu změnit. Jsou věci, které změnit nechci, protože jsem si na ně už zvykla a docela se mi líbí. Chtěla bych změnit mou vybíravost. S tím souvisí i moje sobeckost, která se mnohým, jak se zdá, jeví jako štědrost a rozdavačnost. Jo, snažím se.. alespoň vidím výsledek. :) Ale pokud jde o vybíravost, tak to je pevně spojené s mými životními partnery. Je mi skoro 20 a do teď, ať se vám to zdá sebevíc divné, jsem nechodila s žádných klukem pořádně (maximálně 3 dny - můj rekord). A teď proč.
Jsem komplikovaná osoba. Taky jsem sebevědomá, sebejistá a cílevědomá - to možná druhé pohlaví děsí. Nevím, jak definovat krásu ani ošklivost. Nejsem ani jedno. Jsem prostě já. Mám krátké vlasy.. to možná v mém věku patří k lesbickým aktům, ale já jsem si naprosto jistá, že mě přitahují muži. Krátké vlasy se mi zdají lehké a méně se v nich potím. :) Jsem usměvavá a miluji vtipné lidi. Nesnáším, když se nudím. Hlavně nenávidím, jak sedíte s člověkem, se kterým si nemáte co říct. Mám ráda to úmyslné ticho, ale ne to ticho, při kterém se snaži jedna strana najít alespoň jedno společné téma náhodnými otázkami.
Miluju adrenalin, dobrodružství, rodinné výlety, tmu, sníh, lyžování, cestování, horskou turistiku, bydlení, filmy, sadomasochismus, oslavy, posezení s přátely, plavání, stolní a počítačové hry, angličtinu, jinou kulturu, kreslení...
Nenávidím vedro, opalování, diskotéky, učení, posilovnu, houby, halůšky, mléko, ignoraci, egoismus...
Nemůžu si vzpomenout na více věcí, které nemám ráda, je jich určitě víc. Jenom je těžké najít partnera, který se nechodí v pátek ožrat či nemá xicht plný jebáků nebo mastné vlasy. Pokud jsem takové našla (jich je kurevsky hodně), tak přesně tihle týpci králují svou ignorancí a egoismem, jsou zadaní nebo mají představu své partnerky, která se zcela vymyká mě.

Tale of Minato & Aiko - 8.díl (THE END)

6. february 2016 at 17:34 | Cyberr Tek |  Tale of Minato & Aiko

Tale of Minato & Aiko

________________________________________________________

pro: Markéta Karlasová
od: Cyberr Tek


8. DÍL
_____________________________________

Neznámý ninja najednou přestal, ale já se stále třepala. Bylo mi ze všeho tak blbě, že jsem padala do mdlob. Sesouvala jsem se po zdi, když mně najednou zachytila něčí ruka. Kunai mi rozřezal provaz kolem rukou a neznámý člověk mě nechal, abych se opřela o jeho ruku. Cítila jsem, jak mi někdo sundává pásku kolem očí. Bála jsem se, ale nakonec jsem pomalu oči otevřela. Taková malá škvírka, ale přesto do ní vešly záře žlutých vlasů. Automaticky jsem zašeptla: "Minato... -sama." Minato mě vzal do náručí a pevně mě objal. "Aiko… Jsem tak rád, že žiješ…" Stiskl mě ještě pevněji a zabořil si hlavu do mých vlasů. Sami mi začaly téct slzy štěstím, že mě někdo zachránil. Objala jsem ho taky a spustila své vzlyky do bílého pláště. Minato si hned mou tvář chytl do rukou, ale já jsem se odtrhla. "Nedívej se na mě!" Minato si ji chytl znovu, koukl se mi do očí a se zaslzeným úsměvem řekl: "Já tě miluju, Aiko! Vždycky jsem tě miloval!" Jenom jsem mu koukala dál do očí s nechápavým výrazem. Vůbec jsem nepochopila, co mi teď říkal za blbosti. Minato ale pokračoval: "Od první chvíle, co jsem tě viděl, jsem se do tebe zamiloval. Vždycky jsem s tebou chtěl mluvit, vždycky jsem se tě snažil dohnat, protože jsi sílila rychle. Já se bál, že bych s tebou pak nemohl být. Obdivoval jsem tě, chtěl jsem tě ochránit. Ten den, co jsi mi předala ten dar a poblahopřála, jsem byl ten nejšťastnější člověk na světě! Moje láska k tobě se stala definitivní a nikdy jsem tě nechtěl opustit. Rozhodl jsem se, že se stanu Hokagem. Když měla být oslava, šla jsi zrovna na misi, takže si se to dozvěděla, až jsi přišla. Chtěl jsem ti to říct. Ty jsi i za mnou přišla, ale já nevěděl, jak začít a ty jsi mezitím utekla. Když jsi přišla z mise, stala ses ještě vzdálenější, než jsi byla předtím. Začala jsi mi říkat Minato-sama. Už nešlo jít výš. Nevím, jestli o mě máš zájem, ale já se nehodlám vzdát! Já tě miluju, Aiko!" S posledním slovem mě ještě více sevřel v náručí, až jsem nemohla dýchat. Odstrčila jsem Minata od sebe, ale ten měl najednou tak vystrašený výraz, že jsem ho políbila. Nikdy jsem nevěděla, že by mužské rty mohly být i tak jemné. Polibky mi oplácel, ale mně to stále nestačilo. Něco jsem musela říct. "Počkej," přerušila jsem sladký polibek a koukla se Minatovi do očí. "Neměla bych tohle všechno říkat já? Myslím… To já se snažila tě celé ty roky dohnat. Já jsem tě vždy obdivovala a snažila jsem se, aby sis mě všiml. Když ses stal Hokagem, byl to pro mě velký šok, protože jsem si začala uvědomovat naši velkou mezeru v postavení. Neměla jsem šanci. Chtěla jsem se vzdát, ale nemůžu. Stále tě… Stále tě miluju, Minato!" Minatovi se rozzářily oči a vášnivě mě políbil. Nedokázali jsme přestat. Byla to tak nádherná chvilka. Myslela jsem, že s Minatem nikdy nebudu moct takhle být. Slzy nepřestaly téct a polibky se nepřestaly oplácet. Byla jsem šťastná.
Když jsme přišli i se svitkem a zajatým ninjou zpátky do Konohy, zjistilo se, že chtěli naši zakázanou techniku používat neustále a učit ji nové genniny. Taky jsem zjistila, že mě Minato zachránil kunaiem, který jsem mu sama vyrobila.

KONEC
_____________________________________

Valentýn pro svobodné

6. february 2016 at 16:39 | Cyberr Tek |  Secret Diary

Dobrý den,
vítám vás na blogu svobodné dívky, která nepatří mezi zoufalky toužící po lásce, ani mezi vášnivé lesbičky, ani typy holek, které netouží po vztahu. Jsem něco mezi zoufalkou a holkou, která ještě není zcela vyvinutá na to, aby svůj čas trávila s klukem. Abych vám to přiblížila.. občas mám touhy po mužském objetí, vášnivém líbání či mlčky sledování očí toho druhého, ale.. tohle je asi sen každého a samozřejmě i mě. Já toužím po tomhle a ještě trochu sadomasochismu, ale tohle stranou.
Chci se spíš bavit o tom, proč kluka nechci. Možná mezi body "proč jsem nezadaná" patří i můj vzhled, ale kdo ví.. nápadníky mám, ale já jsem vybíravá a hodně sobecká. Kluci, kteří mi dělají poklony jsou bohůžel pro mě tzv. "medvídci", kteří si myslí, že vezmu bičík a řeknu jim, kam mají jít. Říkají mi, že jsem ta pravá, že jsem jiná než ostatní holky a konečně našli holku, která má spíše klučičí zájmy. Jo.. super. Tolik komplimentů v jedné větě nesnesu. Mám klučičí zájmy a trochu i klučičí povahu, jsem "tom-boy" od narození. :)
Mám štěstí na takové typy, ale mám absolutně smůlu na typy, které přitahují mě. Mám určitě podmínky (to je ta vybíravost.. věkem ale klesá, nebojte): měřit víc jak 170mm a musí být blázen do filmů. Jediné dvě podmínky, které jsou nutné.. nemám moc ráda, když se na kluka dívám shora. A Kdyby neměl rád filmy, nemáme se o čem bavit. Filmy jsou můj koníček, který nemůžu opustit kvůli kluka.. ani nevíte, jak úžasné by bylo nechodit do kina sama nebo diskutovat nad úžasností Marťana.
Tak.. to by bylo k tomu, proč nemám kluka a mezi jaké holky zhruba patřím. ;D

A co s Valentýnem?

Nejlepší by bylo si ho naplánovat tak, aby jste nedostaly depku z toho, že s nikým nejste a skončily s lajkováním "antivalentýnských" obrázků na facebooku či instagramu. Valentýn je svátek zamilovaných aneb svátek sexu. V čem je problém, že vy ho zrovna (nebo zatím) neslavíte? No? Nejste zamilované! A to přece není problém. Prostě se ještě nenašel ten váš princ Krasoň.
Pro ujasněnou: Princ Krasoň není muž, který se líbí všem a je vzhledově krásný. V tomhle článku si ho dovoluji označit jako muže, který je přímo pro vás a zestárne s vámi.
Osobně beru zamilovanost jako klam. Nepleťte si lásku a zamilovanost. Zamilovat se je předfáze lásky a je zcela odlišná. Zamilujete si kluka na první pohled a dva roky po něm nemůžete přestat toužit a představujete si ho v plné kráse a při každé činnosti. Zamilovanost neboli platonická láska. :) Láska to ani není, když jste se zamilovali oboustranně. Trávíte spolu čas a dělali plno věcí (jo, třeba sex, to je jedno). Ale kdy to je tedy láska? Láska to je bohůžel až za dva roky (samozřejmě orientačne :D). Je to fáze, která následuje po té fázi, kdy si navzájem lezete na nervy a začínáte přemýšlet o jiném panu božském. Pokud tuhle fázi zvládnete a vaše druhá strana taky, tak jste přešli do fáze jménem LÁSKA. To už je stav, kdy plánujete rodinu, budoucnost, stárnutí, bydlení, děti, hádáte se kvůli nábytku nebo kvůli nedostatku peněz. Hádat se je nutná součást manželství či pouze partnerství. Hlavně kvůli blbostem :).

A z toho plyne?

Co asi. Do ničeho se nehrňte jen z důvodu, že neslavíte Valentýna s partnerem. Nejste jediná, tak si najděte stejnou kámošku, která s váma ráda zajde na dámskou jízdu do kina. Není to zoufalost. Zoufalost je sedět doma a doufat, že se nějaký kluk ozve. Neozve. Chlapi jsou tupá stvoření a rodí se čím dál méně samců, kteří napíšou první. Oceňuje se i odvaha žen. Holky jsou trapky. Žena je silná a to muže přitahuje. Buďte žena, nebuďte holka. :) A jestli vás odmítne? No a co. Nestál vám za to, třeba za pár let ještě přiběhne. Třeba ne.
Prostě jděte dál. A náhodou si vás dovoluji upozornit, že na Valentýna je v kině Deadpool, tak neseďte doma a jděte se svýma svobodnýma kámoškama společně na pánskou jízdu! JAKO JÁ! :*