February 2018

První dny v USA

1. february 2018 at 17:19 | Cyberr Tek |  Au-Pair USA
Ano, omlouvám se, konečně jsem tady.
Ani nevíte, jak dlouho se přemlouvám to napsat.

Začněme tedy s odjezdem.. Mohla jsem mít kufr s 23 kg a příruční s 8 kg. Opravdu jsem nedokázala nabalit míň věcí. Už jsem vytahovala i to, bez čeho nejspíš přežiju a pořád jsem nebyla pod maximem. Měla jsem asi půl kila navíc u obou. Byla jsem připravená na placení, protože jsem slyšela, že do USA se opravdu hodně platí za nadbytečná kila.
Díky bohu, že jsem nic neplatila, normálně mi to prošlo.
Do Prahy nakonec se mnou jela mamka a čekala tam s rádostí 10 hodin než jsem šla na check-in. Já jsem vyplňovala nějaké testy a sešity, které musely být hotové před příjezdem do NYC. Lepší čas jsem si vybrat nemohla, všechno dělám na poslední chvíli, haha. Občas jsme spaly, ale bylo to složité, protože zrovna v ten den byl na letišti požární trénink, takže nám tam asi 5 hodin s přestávkami houkala siréna.
Nejhorší pro mě bylo, když už nastal čas check-inu - musela jsem jít k už dovnitř. Objala jsem mamku a šla s příruční taškou tím labirintem k rentgenu. Pokukovala jsem po mamce a obě jsem se na sebe se slzami smály. Byl to hnusný pocit. Myšlenky vedly jen k představě, že svou mamkou neuvidím pěkně dlouho..

Letadlo mi odlétalo 6:50 ráno do Frankfurtu. Celou hodinu a půl jsem prospala, ale s velmi nečekanou náhodou jsem se probudila uprostřed letu, když rozdávali cookies.. veliká náhoda.
Ve Frankfurtu jsem procházela pásovými a vízovými kontrolami a nakonec se dostala po 30 minutách k bráně, odkud to odlétalo na JFK. Tam jsem se setkala s další au-pair z Barcelony, která letěla stejným letadlem, tak jsme si už předem rezervovaly místa vedle sebe. Německá letecká společnost Lufthansa, která mě provázela cestou už z Prahy, nás obsluhovala i do USA. Měkké sedačky se zabudovanými tablety. Úžasné. Hned jsem si zvykla. Nedokážu přesně říct, kolik hodin jsme letěli, protože jsme odlétali později, ale přiletěli dřív než bylo naplánované.. a ještě 6 hodin časový posun. Mohlo to být tak 12 hodin? Viděla jsem dva filmy - The Hitman's Bodyguard a The Dark Tower. Obě totální voloviny. Hodně jsem hrála solitaire a taky jsem i spinkala. V ceně bylo jídlo, výběr ze dvou - pasta nebo kuře; + dezert a pečivo s máslem?
Letadlo přistálo na JFK kolem 13h, ale... to nejhorší teprve nastalo - kontrola víz. Když jsem se koukla na čas úplně u vchodu. Bylo něco kolem 16:30. Ano, tak dlouho jsme buď čekali v řadě nebo procházeli nekonečnými chodbami k dalším zástupům lidí. Kontrola se třídila na dvě skupiny - američani a neameričani (těch mohlo být tak čtyřikrát tolik a s přístáváním letadel se řada prodlužovala).
Řada vedla jako labyrint k pěti budkám, kde jste jen ukázali pas, vízum popř. ESTU a odpověděli na pár jednoduchých otázek - Co tu budete dělat, kde budete bydlet a kdy plánujete odletět. Pak se zkontrolovaly otisky prstů a šlo se pro zavazadla, která tam určitě tak 2 hodiny jen tak stála.
Z letiště jsme si objednali SuperShuttle až k našemu hotelu v centru Manhattanu. Luxusní hotel Homewood Suites. Od 9. (úterý) do 12.1. (pátek) to byl náš prozatimní domov. Pro všechny au-pair v programu InterExchange z celého světa, kteří měli naplánovaný odlet na začátku ledna. Bylo nás asi koelm 42 z toho 7 kluků. Bylo tam hodně au-pair z Jižní Afriky, Francie, Brazílie, ale taky pár z Columbie, Japonska, Španělska, Holandska, jedna z Anglie a se mnou ještě jedna z Česka. Nejvíce jsem se asi bavila s holkama z Jižní Afriky, protože byly neuvěřitelně vtipné.

ŠKOLENÍ V NYC